Ohlédnutí za rokem 2017

2. ledna 2018 v 19:46 | Tess |  POVÍDÁNÍ
Minulý rok nezačal zrovna šťastně. Alespoň z části ne. V práci se mi dařilo, ale v lednu jsem si prošla dosti nepříjemným rozchodem, který završil můj vůbec nejhorší vztah. Pokud se tomu tak dá vůbec říkat. Nebudu to pitvat, bylo to blbý období plný urážek a modřin, víc asi nemusím psát. Jen jeden poznatek - psychický týrání je mnohem horší než fyzický, modřiny se zahojí, ale šrámy na duši si člověk nese dál životem a bohužel ho někdy dokáží ovlivnit v dalším rozhodování. Možná to pro tebe nebude novinka, ale já se s tím na vlastní kůži setkala poprvé.
Když už jsem si myslela, že mi není přáno si najít vhodný protějšek, tak se objevil David. Začalo to nevinně. A UŽ v únoru! Chodím darovat krev a čas od času dělám nábor na nové dárce krve, protože dobrovolných dárců krve pomalu a jistě ubývá. Napsala jsem tedy status na Facebooku a ozval se mi právě David. Abych to objasnila, s Davidem se známe (nebo víme o sobě) asi od roku 2014, kdy jsme se poprvé potkali v Lidlu, kde jsem při škole brigádničila. Už tehdy jsme po sobě pokukovali, ale jak oba říkáme ''ještě by jsme si sebe navzájem dostatečně nevážili".
Nicméně začali jsme si dopisovat a nakonec jsme se domluvili na schůzce a šli jsme darovat krev. V té době jsem si ještě neuvědomovala, že začíná další kapitola mého života. Možná v koutku duše ano, ale bála jsem se jít jak se říká ze vztahu do vztahu. Ale stalo se. A vůbec toho nelituju. Jsem člověk, který jde do všeho po hlavě, což se mi mnohokrát vymstilo, ale z jednoho statusu na FB se vyklubala nádherná, rovnocenná a hlavně opětovaná láska. Z čista jasna můj život zalila neskutečná lehkost a bezstarostnost. Všechno jde jak po másle, bez křeči, bez násilí.
Zkrátka až teď vím, co má znamenat slovo láska.
A nese to s sebou i další pozitiva. Vztahy u nás v rodině jsou cca 2 roky po různých událostech dost chladné, ne-li na bodu mrazu, ale ke konci minulého roku se téměř jako mávnutím kouzelného proutku zlepšily. Jasně, stálo nás to všechny hodně sebezapření nebo spíš potlačení hrdosti, ale pomalinku se to dává dohromady. Rodinu si nevybíráme, musíme ji brát takovou jaká je, i když není dokonalá. A to jsem taky v roce 2017 pochopila. Přestávám se zaobírat věcmi, které nejdou změnit a pracovat na těch, které změnit můžu. Vlastně je to zároveň moje předsevzetí do roku 2018.

"Kašli na rozčilování, ubližuješ jen sama sobě!"
"Buď pozitivní!"
"Přijímej a dávej lásku!"
"Snaž se být lepším člověkem!"
"A nežer tolik proboha!!"

Pršet nemůže věčně a bez pekla není ráj. Někdy si projdeš težkým obdobím, které se bude zdát nekonečné, ale vytrvej! Nechci, aby si někdo myslel, že žiju dokonalý život a sama jsem dokonalá. Vůbec ne! Sama na sobě musím ještě hodně pracovat a problémy má zkrátka každý.
Ovšem důležité je, si zamést před svým prahem a problémům čelit a řešit je. Ještě nedávno se mi každý problém zdál jako něco, co nedokážu zvládnout, že jsem na to sama a že se to nějak vyřeší samo. Blbost! Bylo to "jen" tím, že jsem nebyla psychicky v pohodě a všechno to odkládání mě nakonec dohnalo. Světe div se, když se chce, všechno jde. Pořekadlo ještě z doby kdy měl Žižka obě oči a Mrtvé moře bylo marod, ale znáš to, všechno se točí kolem toho, jak se člověk cítí a jestli má chuť a sílu vůbec něco řešit. I zdánlivé banality.

Proto ti do Nového roku přeju hlavně zdraví, je to možná klišoidní, ale bez zdraví nejde nic, zbytek přijde sám, ať už dříve nebo později.

Měj se krásně!!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se ti článek? :-)

Ano
Ne

Komentáře

1 raive raive | Web | 3. ledna 2018 v 10:25 | Reagovat

Psychické týrání je to nejhorší, co může být. S tou psychickou bolestí totiž nejde dělat nic, akorát se v tom utápíš a čekáš, až to přejde.
Po tak hnusném vztahu je štěstí potkat někoho takového, kdo tě nejen vyléčí, ale kdo tě taky udělá šťastnou a to je to nejdůležitější.
Jsem ráda, že vztahy v rodině  máte lepší, u nás to za moc nestojí a dokáže to znepříjemnit úplně cokoliv. No jo, hrdost je strašná věc, bojujeme s ní všichni :D

2 Tess Tess | Web | 3. ledna 2018 v 10:46 | Reagovat

[1]: Hrdost je pěkná svině, ale občas není na škodu aspoň nějakou mít. Tu svoji bych rozpůlila a půlku klidně darovala. :-D Úplně chápu co tím ''znepříjemnit úplně cokoliv'' myslíš. Určitě taky miluješ rodinné oslavy jako já. :-D A děkuju za komentář! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama