Ples, noční, noční aneb..

4. prosince 2017 v 1:27 | Tess |  POVÍDÁNÍ

..kurevsky náročný víkend.
Terezo buď slušná prosím tě.
Náročný víkend!

Asi po sto letech (po roce) jsem vyrazila na ples.
Samozřejmě s partou lidí. Bylo nás šest.
Bylo nás pět už je dost ohraný, víšco.

Čirou náhodou to byl ples mojí školy. Teda jako bývalý školy, aby jsme si rozumněli.
Musela jsem jít zkontrolovat budoucnost českého zdravotnictví.
Upřímně musím říct, že některé maturantky chodí i k nám na praxi a jsou moc šikovné.
U těch ostatních aka jdu na zdravku, protože tam není matika doufám, že si najdou jiný obor..A to nemyslím vůbec špatně! Myslím i na tvoje dobro!
Celkově ten ples nebyl vůbec špatnej. A v tom je ten zakopanej pes. Nejspíš jsem na chvilku zapomněla, že kromě zábavy mám na víkend naservírované dvě noční. Ups..
Určitě jsem zapomněla. Domů jsme s Davidem přišli v pět ráno.
Hmm, docela výkon na někoho kdo ještě hodinu před plesem tvrdil, že si dá ''dvědecky'' a lehne pod stůl.
Vím co za to může. TANEC. No dobře, to jsem možná nazvala až moc nadneseně.
EPILEPTICKÝ ZÁCHVAT?
ZMATENÉ LÍTÁNÍ VČELY PO KOKAINU?
OBŘADNÍ TANEC S OBĚTOVANÍM VLASTNÍ DŮSTOJNOSTI?
Jo! To bude ono!


V minulosti jsem si už několikrát říkala: ''Terezo, prosím tě hlavně nelez na parket, moc dobře víš, že neumíš tancovat!''
Ano, střízlivá Tereza to ví. Většinou.

Avšak Terezka po ''dvoudeckáchamožnáještěněčemjiným'' tento fakt jaksi pokaždé zazdí. Inu zkrátka jsem si připadala jako hvězda tanečního parketu ''panebože doufám, že neexistují žádné nahrávky nebo fotky'' ač to tak nejspíš nebylo. To se nedozvíme. A i kdyby, budeme dělat, že se to nestalo...
Ale! Největším překvapením a hřebem večera bylo, že tančil David.

Doma před plesem na mě spustil: ''Miláčku, slib mi, že mě nebudeš nutit tancovat!!''
Střízlivá já: ''Neboj miláčku, nebudu tě nutit, sama bych nechtěla, abys mě nutil.''
Připitá já: ''Neboj miláčku, budu tě chodit otravovat jenom každou půlhodinu.''

Chudák.

Odolával mým prosbám dlouho a mě to přestalo bavit, tak jsem nakonec měla i pár sólo vystoupení. Ale co se nestalo. DJ asi věděl líp, jak na toho mýho kluka ušatýho a když začla hrát naše písnička, tak se přiřítil na parket jako stádo volů, prasat, ne to taky ne, možná si to přečte, přiřítil se jako vichřice! JO! Rázem jsme byli profi tanečníci (v našich očích) a rozpoutali jsme na parketě doslova StarDance! Ne náhodou, byl to užasnej zážitek. Víš, občas je dobrý nebrat se až příliš vážně. A to jsme teda splnili na výbornou dvakrát podtrženou. A od zábavy k pracovním povinnostem..

Sobota. První noční přede mnou, já s mírnou kocovinkou, po nekvalitním spánku ve dne, mířím do špitálu. Byla to zvláštní, dosti ojedinělá služba. Cítíla jsem se tu naprosto zbytečná. Žádné injekce, žádné odběry, žádný příjem, nic. Ticho občas přerušil nepříjemný zvuk monitorů a jinak nic. Popravdě ti řeknu, že takové noční nemám v lásce. Jasně budu znít jako blázen, ale v noci tu jde opravdu slyšet každý šustnutí a někdy se bojím. Někdy. Nebýt možná mojí lásky k hororům a strašidelných historek mých milovaných kolegyň o tom, jak jsou tu po nocích slyšet duchové, tak bych si ten klid užívala mnohem víc. Nicméně první noční jsem přežila ve zdraví jak já, tak všichni přítomní na oddělení. Odfajfknuto!

Neděle. Druhá noční, kvalita spánku opět nic moc, ale přece jen jsem spala a probouzím se s KOPRem. Určitě víš, co to znamená. Co se týče služby, vypadá to na pokračování soboty. Ne počkej, cítím tu nepatrný rozdíl. Už neslyším ani monitory, jen pár chrápajících klientů z mužských řad. Sedím, píšu tenhle megadlouhej článek, srkám druhou kávu a poslouchám to ticho s občasným zachrápáním. Taky si říkám, jestli to vůbec někdo přečte až sem, ale čert to vem.

Pondělí. Asi mám z prde..pekla štěstí, protože jsem měla jisté obavy, že dvě noční po sobě nedám. No, ale pokud se nic v příštích pěti hodinách nepokazí, tak věř tomu, že už jsem na cestě domů, dnes již vybavena zimní obuví a mířím rovnou čarou do peřin.

Tobě chci popřát krásné pondělí a další nový týden!

PS: Tento rok tak hrozně rychle utekl, že jsem ani zhubnout nestihla. Fakt! Vůbec to není tím, že jsem líná a miluju kebab.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbil se ti článek? :-)

Ano
Ne

Komentáře

1 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 4. prosince 2017 v 1:34 | Reagovat

:-) já na pořádným plese nikdy nebyla :-(

2 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 4. prosince 2017 v 1:37 | Reagovat

Nočné majú svoje čaro. Už si zažila na nočnej nejakú nevysvetliteľnú vec?

3 Tess Tess | Web | 4. prosince 2017 v 1:38 | Reagovat

To bys měla napravit, pokud se ti někdy bude chtít. [1]: :-)

4 Tess Tess | Web | 4. prosince 2017 v 1:40 | Reagovat

Mají svoje kouzlo, to souhlasím.
Jednou se mi stalo, že zvonila signalizace z prázdného pokoje nebo se v prázdném pokoji zapnulo rádio. V ten daný moment to není moc příjemný, ale stejně ti zvědavost nedá a jdeš tam.
[2]: 8-O

5 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 4. prosince 2017 v 1:46 | Reagovat

[3]: to ano ale není s kým

6 svetsileneoptimistky svetsileneoptimistky | E-mail | Web | 4. prosince 2017 v 21:53 | Reagovat

Takové historky mě baví :DD Já bývat takhle v práci v noci, jako tady popisuješ ty,bych se zbláznila! Vůbec si to nedovedu představit :o XD

7 Tess Tess | Web | 4. prosince 2017 v 22:04 | Reagovat

[6]: Někdy je to opravdu mazec, ale je to o zvyku :-) Ze začátku jsem se bála hrozně moc, každej zvuk jsem si hned odůvodňovala jako ducha :-D Časem člověk trošku otupí a hned se nevyleká, teda aspoň většinou. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama